|
|
Komparace švédského modelu sociálního státu před krizovým obdobím v 70. letech a po něm
Janečka, Michal ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédský se řadí mezi nejznámější formy sociálního státu pro svůj osobitý vývoj a jednotlivá nastavení uvnitř systému. Hlavním konceptem byl stát blahobytu, který Švédsko prosazovalo skrze specifickou hospodářskou politiku a rozsáhlé sociální zákonodárství. Prostřednictvím úspěšného balancování mezi socialismem a kapitalismem společně politikou plné zaměstnanosti, ekonomickým růstem a vhodnou sociální politikou se Švédsko během několika desetiletí dostalo z pozice zaostalého státu Evropy do popředí prosperujících zemí. Systém však po několika štědrých dekádách narazil na určité limity. Práce si klade za cíl porovnat dvě časová období švédského modelu sociálního státu ve svém vývoji od vzniku do současnosti podle dělící linie v důsledku mnoha faktorů dostal do prvních problémů. Na základě komparace pak práce sleduje, do jaké míry pozměnil model původní charakteristickou podobu, k jakým změnám v nastavení systému došlo a ou udržitelnost a únosnost současného mo předkrizové podobě.
|
|
|
Dopad europeizace na sociální systémy členských států EU: případ švédského trhu práce
Kučerová, Markéta ; Hořejšová, Tereza (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Diplomová práce "Dopad europeizace na sociální systémy členských států EU: případ švédského trhu práce" zkoumá potenciální vliv Evropské unie na sociální politiku členských zemí. Ta byla sice v rámci principu subsidiarity ponechána v pravomoci národních států, přesto ale existují mechanismy, jejichž prostřednictvím může EU sociální oblast ovlivňovat, což lze označit za europeizaci. Tyto nástroje jsou v práci identifikovány a následně testovány na případu švédského pracovního trhu. Jedná se o přímé nástroje europeizace v sociální politice, které jsou zastoupeny nezávaznou legislativou Evropské unie ztělesněnou v tzv. otevřené metodě koordinace, a o mechanismy nepřímé, jež představuje aplikace pravidel vnitřního trhu nadnárodními institucemi EU. Konkrétně v oblasti švédské politiky na trhu práce pak mohla europeizace probíhat jednak v rámci účasti Švédska na Evropské strategii zaměstnanosti, která se opírá právě o prostředky otevřené metody koordinace, a jednak prostřednictvím rozsudku Evropského soudního dvora v případě Laval, jenž se zabýval otázkou volného pohybu služeb jakožto jedním ze stěžejních aspektů vnitřního trhu a ekonomické integrace EU. Při působení těchto nástrojů europeizace hrál významnou roli specifický švédský model pracovního trhu. Ten se vyznačuje tradičně silným postavením...
|
|
|
Oslabování neokorporativismu ve Švédsku po roce 1990
Pavlů, Žaneta ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Bíba, Jan (oponent)
Diplomová práce "Oslabování neokorporativismu ve Švédsku po roce 1990" se zabývá jednak historickými předpoklady vzniku švédského neokorporativismu a jeho vývojem ve 20. století a jednak jeho oslabováním po roce 1990. Vrchol švédského neokorporativismu je datován do 50. a 60. let 20. století a je charakterizován rozsáhlou institucionalizovanou participací organizovaných zájmů na politickém procesu a tripartitní interakcí tří hlavních aktérů - státu, Švédské zaměstnavatelské federace SAF a Švédské odborové konfederace LO. V práci jsou analyzovány změny, ke kterým docházelo od 70. let 20. století, a jejich dopady na podobu švédského politického procesu po roce 1990. Velký prostor je v práci věnován konkrétním formám institucionalizované participace organizovaných zájmů na tvorbě veřejné politiky a změnám, ke kterým v této oblasti došlo. Širším společensko-politickým kontextem této práce je transformace švédského modelu od 70. let a podoba švédské demokracie. Hypotéza, ze které práce vychází, říká, že neokorporativismus ve Švédsku nezmizel úplně, jak se někteří odborníci domnívají, ale že výrazně oslabil a proměnil se.
|
|
|
Dynamika švédského sociálního státu ve 20. století
Šetele, Adam ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Ve své diplomové práci se věnuji švédskému konceptu sociálního státu, který je mnoha ekonomy považován za přesvědčivý důkaz toho, že i rozsáhlý sociální stát je plně kompatibilní s rostoucí a konkurenceschopnou ekonomikou. Hlavní hypotézou mé práce je myšlenka, že instituce státu blahobytu vedou v čase ke kontinuálnímu tlaku na změnu celkového stavu všech společenských struktur, rozšiřování veřejného sektoru, jeho nadužívání a k rostoucí neefektivitě. Sleduji období přibližně od roku 1850, kdy se Švédsko začalo rychle rozvíjet, až do přelomu 20. a 21. století, kdy se švédský sociální stát ocitl v krizi. Hypotézu ověřuji pomocí metodologického přístupu indukce a s použitím teoretického rámce nové institucionální ekonomie. Ze závěrů mé práce vyplývá, že úspěch švédského sociálního státu, je spíše výsledkem specifických institucionálních faktorů, které byly po většinu švédské novodobé historie příznivé podnikatelskému prostředí. Naopak nadměrné sociální výdaje, vysoké daně a tržní regulace z druhé poloviny 20. století učinily systém neudržitelným a ukázaly na nutnost reformy.
|
host ::
RSS.